ČT - Vzácnost v Číně: rodina pohromadě
Vzácnost v Číně: rodina pohromadě
Dne 16.2. ČT v pořadu Události opět zaperlila pro své západní sponzory, bez kterých by svá politická díla typu Pupendo, Občanský průkaz nebo seriál Vyprávěj nemohla tak lehce vyrábět. I přes jejich popularitu si podobné projekty nejsou schopny na sebe vydělat a bez západních sponzorů se prostě neobejdou.
www.socsol.cz/2011/solidarita/obcansky-prukaz
V reportáži jsme se například dozvěděli, že 60 milionů čínských dětí žije v odloučení od rodičů, kteří musejí jezdit za prací do měst. Tvrzení doprovázela dojemná reportáž o rodině z Foshanu, která zajisté, alespoň u některých diváků, vyvolala dojem, že ekonomický růst Číny je vlastně jedno velké neštěstí. Z jakého zdroje čerpá ČT informace už jsme se ale nedozvěděli, rovněž jsme se nedozvěděli, zda těch 60 milionů dětí žije v onom odloučení v průměru rok, 2 roky, nebo celé dětství.
A jaká je vlastně obecně kvalita života v ČLR? Ke konkrétním datům není těžké se dostat, žebříček zemí seřazených podle kvality života můžeme lehce "vygooglovat" pod označením HDI, neboli Human development index. Nijak enormně si ČLR opravdu nevede, v seznamu všech zemí světa jí najdeme přibližně uprostřed. Na druhou stranu - země mající celkem slušně rostoucí ekonomiku se dříve či později dostane mezi země s relativně vysokou kvalitou života, v indexu je samostatně zařazen Hongkong a Macao a Čína si vede lépe než například Indie, která je srovnatelná jak do rozlohy, tak do počtu obyvatel. Navíc, za rok a půl, který uběhl od chvíle kdy byla data zveřejněna, se situace mohla mírně zlepšit a určitě se za tuto dobu v zemi s 8,5% ekonomickým růstem kvalita života nezhoršila.
Například v roce 2012 se drasticky propadla cena bytů v některých velkých městech ČLR, zejména v Pekingu, a to až o třetinu. Média o celé věci informovala jako o velkém neštěstí pro lidi, jejichž nedávno zakoupené byty ztratily svou původní hodnotu. Těmto lidem se ale zajisté nebude žít v oněch bytech o nic hůře než se jim žilo, protože kvalitu bytu neovlivňuje jeho aktuální cena. Oproti tomu přibyly mraky Číňanů, kteří si mohou bydlení ve velkých městech dovolit, nebo už o něm alespoň uvažují, a i díky tomuto pádu cen dnes žije ve velkých městech přes 50% čínské populace. Zkrátka, majoritní, střední vrstva se z pádu cen bytů zaradovala a minoritní, bohatá vrstva z toho všeho naopak moc velkou radost neměla. ČT nás ale ve svých reportážích informovala pouze o té druhé vrstvě. Tehdejší Etzlerovy prognózy, že čínská ekonomika v blízké době spadne do recese se nanaplnily, protože ta naopak roste rychleji než dříve a do recese, ikdyž jen mírné, se v předchozím čtvrtletí kupodivu dostala americká ekonomika.
ČT tedy informuje o Číně neutrálně, nebo v negativech, naopak o všem co se v ČLR v poslední době povedlo, např. Čínské dominanci v moderní architektuře, dopravě nebo obchodu, se z ČT jen tak někdo nedozví.
Nikdo si zajisté nedělá iluze o tom, Čína že by sama se sebou neměla problémů dost, ale zase jsme u té objektivity, v rámci které je dobré říct, že se Číňané ještě nikdy v historii neměli tak dobře jako dnes. Ve 40. letech, poté co Japonsko napadlo Čínu, žili ve válce, což znamenalo miliony zabitých a zraněných obyvatel, v 80. letech žili v míru, ve světě ale hrála jejich sílící země podřadnou roli a byla stále symbolem zaostalosti. A 20. léta? Ta už by měla patřit Číně, coby největší světové ekonomice, s nejrychlejšími vlaky, nejvyššími budovami, usilující o dobití Marsu (?!?) :)
Je nesporné, že příběhy dětí které žijí v odloučení od svých rodičů jsou neštěstí na několik let jejich života, kdo v ČR se ale s podobnými příběhy nesetkal ve svém okolí? Snad každý zná dítě, které vyrůstalo v dětském domově, u pěstouna, nebo v nejlepším případě pouze s jedním rodičem. Pro spokojené dětství je zajisté velmi vhodné, když dítě vyrůstá v úplné rodině, s matkou i otcem. Rozvodovost je v ČR třikrát tak velká jako v ČLR, takže je možné diskutovat o tom v jaké zemi je rodina pohromadě větší vzácností. Kdyby byl zájem, místo reportáže o trpících dětech v Číně v důsledku migrace za prací, mohla být klidně natočena reportáž o snížené kvalitě života dětí v ČR, způsobené rozvody a soudními tahanicemi, umísťováním do Klokánků a psychiatrických léčeben. Kdo chce psa být, hůl si najde, vše dobré co se v Číně povedlo za posledních 20 let by si ale zajisté zasloužilo více pozornosti, avšak za šířemí i pozitivních informací v rámci ČLR není naše pionýrská vlaštovka placena :)
.
